31.12.2011
Elegantní tankování
Hm, a taky jedno přání...
Hm, a taky jedno přání...
říkám si cestou z práce, když se podívám na palubní desku auta a hodiny ukazují 21:35.
Množství větší než malé. To rozhodně!
Když se dítě naučí číst...
A když rodiče kupují čtvrteční MF dnes s magazínem...
Jaká se hned tak nevidí…
Sto a jedna dieta
a nekonvenční množství lásky vyznané
I s fotem.
Jo, i to se dortu týká.
Tak se přiznám rovnou, veškeré pokusy ať zhubnout, nebo zrovna nenabrat – zatím dostaly pokaždé velmi zabrat na jaře.
Máme tam několikery rodinné oslavy.
Domácí, zdravé – a kupodivu i jedlé
o odběrech hodně vím.
Partu zdejších čerstvých rodiček...
Chuti – zbavit se chutí!
Bohužel ne na kost a kůži. O svalech řeč taky nebude. Nezbývá, než se zaměřit na další část svého těla (té mám víc, než-li bych chtěla) – špeky.
Brečím vzteky a konečně jsem se, po téměř dvou letech, k něčemu dokopala!
aneb Když vratná výprava trhlinu dostává
(Je čas na novinky)
Já?
Čistit nebo sadit?
Pardon, co vás nemá, protože jsem žena, tak do téhle tematiky rozhodně nebudu zacházet příliš hluboko a fušovat do ní povolanějším, čili mužům.
... z těch jsem teda hotová...
Bacha, velmi sebelítostný a bezútěšný zápisek
... po valašsku!
...tak nějak by se to dalo shrnout...
Teoreticky...
Pevný krok a jiskru v oku!
Budu sbírat trus.
Živého, samozřejmě!
aneb Komu se nelení, tomu jde pečení
aneb Proč nezabít manžela
(ač vím, že se to nedělá – občas bych chtěla, docela...)
(tak jak jdou světem) už ani dětem!
ale nějak jsem se zakecala...
No, mám zrovna takovou nějakou melancholičtější náladu, tak taky o naštvání, pruzení apod.
Vzájemném...
Alespoň bych teda ráda. Hm, realita je trošku jinde, že...
Kecám. Čekali jsme je. Kupodivu, když jde člověk na představení o Kátě a Škubánkovi, tak je mu skoro jasné, že Nasťu s Ivanem tam neobjeví...
Pardon, vlastně krtek v krabici...
(čili drobný rébus)
Ahojte, už jsem tu fakt dlouho nepsala. Né, že bych nechtěla. Ale něco vám řeknu, proboxovat se přes tu mamku k počítači je fakt fuška...
ale třeba někdo taky prošvihl...
PS: uff, hotovo, opraveno...
A já?
To je ono, bejby!
Jaké – které – koho – čí?